Londýn: Návštěva rodičů a nezapomenutelná oslava narozenin!

Krásný den všem! :)
Myslím, že je právě čas na další článek z Londýna. A že se za ten poslední měsíc odehrálo věcí! :)

V listopadu mě navšívili moji rodiče a myslím, že byli z návštěvy opravdu nadšení! Byla to jejich první návštěva Londýna a celkově se po dlouhé době zase někam alespoň podívali :)
Přijeli mě vyzvednout ke mě do práce a já jim pak ukázala náš nádherný dostačující pokoj a byt. Jelikož jsme přijeli domů v jednu ráno, tak jsme šli rovnou spát, protože druhý den byl celkem nabitý.

Vzala jsem je samozřejmě na všechny typické památky Londýna, zejména Big Ben a London Eye. Akorát počasí trošku nevyšlo, typický Londýn no. Když máte volno, tak prší, když jdete do práce, tak je hezky.


To ale nebylo vše. Vzala jsem je na večeři k nám do restaurace, kde pracuji. A bylo o ně krásně postaráno. S Luckou jsme vybraly všechny chody, které v arabských restauracích milujeme a stůl byl opravdu přecpaný. Až je mi líto, že jsme to zapomněly vyfotit. Ale rozhodně jsme musely vyfotit ovocný talíř, který pro mě a mou rodinu udělal můj úžasný manažer :) Až nám bylo líto se do toho pustit.


Druhý den jsme se šli podívat do muzea voskových figurín, Madame Tussauds. Je celkem těžké zachytit tam nějakou dobře nasvícenou fotku, ale kvůli vám jsem se opravdu snažila. Tak schválně, kolik celebrit tam poznáte :)


A mnohé další :) Pak jsme se jeli ještě podívat k Buckingham Palace a další den byl u konce :)


Třetí den jsem pro vás už nefotila, musela jsem pracovat, takže jsme moc zajímavých míst už neobešli. Každopádně jsem si ty dny s nimi tady vážně užila :)

Společně s nimi a pak i mými přáteli jsme navštívili i Winter Wonderland.


A pak už se konala oslava mojich narozenin, kterou jsem vůbec nečekala. Rodiče byli už doma, můj tehdejší přítel byl a stále je v Iráku, takže ten tady taky nebyl. A nejlepší kamarádka byla v práci. Nakonec se ale přece jenom něco událo. Přišla jsem do práce, kde téměř všichni skvěle hráli, že na moje narozeniny zapomněli. Popřál mi pouze můj dobrý kamarád (a to jenom proto, že on se na oslavu dostavit nemohl) a to bylo vše. Můj manažer? Nic. Můj nejlepší kamarád? Nic. Pak se někdo zmínil, že mám narozeniny a oni mi rychle popřáli a omluvili se, že zapomněli, i přes to, že jsme byli domluveni, že si zajdeme alespoň na shishu po práci. A to mi řekli, že se nikam nejede. Že jsou moc unavení a že to oslavíme někdy jindy. Musím přiznat, že jsem byla trošičku bez nálady.

Můj manažer se pak z práce vytratil jako pára nad hrncem, ani se tentokrát nerozloučil. A můj nejlepší kamarád teda řekl, že si na hodinku na tu shishu zajdeme, ať nejsem naštvaná. Že sice musí brzo vstávat, ale kvůli mě to udělá. Ještě jsme pobrali jednu kolegyni a jelo se. Dorazili jsme na místo, usadili jsme se, přišel manažer a najednou začali všichni zpívat Happy Birthday Lucy, což mě úplně dostalo :) "Myslíš si, že bych na tvoje narozeniny zapomněl?" zněla slova mého nejlepšího kamaráda a já byla vážně happy :) Dostala jsem dárky, poseděli jsme a bylo nám fajn :)


A tak se tady zatím mám :) A vím, že mě čeká spousta dalších zážitků :)

Štítky: , , , ,