Ramadán 2017 aneb 30 dní půstu


Možná si pamatujete, že jsem tady na blogu asi před půl rokem zmínila, že pracuji v Londýně v arabské restauraci. Taky sdílím byt se dvěma kolegy z práce a s některými z Arabů, jsem se dostala už i za hranice kamarádství. Takže Arabové jsou všude kolem mě. Jejich svátku Ramadánu jsem se vyhnout nemohla. Tak jsem si řekla, že proč bych nezkusila ten jejich půst s nimi. A jak to dopadlo, se dozvíte v dnešním článku.


Ještě než se pustím do celkového zhodnocení, jak jsem si poslední měsíc vedla, ráda bych vám sdělila nějaké informace o tomto svátku muslimů. To jenom abyste věděli, čeho všeho jsem se musela vzdát.
Důležité je také říct, že mě do půstu nikdo nenutil. Sama jsem se pro to rozhodla. Abych pravdu řekla, hodně z mých kolegů mě od toho naopak odrazovalo, protože pro člověka, který tento půst nikdy nedodržoval (a ještě k tomu v létě, kdy je den delší než v zimě!), je to opravdu dost velká zátěž.

Co je to Ramadán?

Během tohoto půstu je zakázáno jíst, pít, kouřit a mít sexuální styk. Ramadán je měsícem, během kterého jsou muslimové nabádáni ke zlepšení svého chování. Měli by se zdržet špatné mluvy, nadávání, lží a pomluv. A také konají více motlib než obvykle. Během Ramadánu by měl každý muslim přečíst celý Korán.

Od tohoto půstu jsou osvobozeny těhotné a kojící ženy, nemocní lidé, lidé cestující na dlouhou vzdálenost a děti, než dosáhnou puberty. Dále je zakázáno se postit menstruujícím ženám a ženám v šestinedělí.

To by k teorii myslím stačilo. Jak to fungovalo v praxi? Tento půst se dodržoval (tady v Londýně) neuvěřitelných 19 hodin. Poslední jídlo před půstem (Suhúr) se podávalo okolo druhé hodiny ráno a první jídlo po skončení půstu (Iftár) se podávalo až po deváté hodině večer. Zde je menší tabulka (platí konkrétně pro Anglii), která ukazuje, v kolik hodin se začínal a končil půst.


Jak jsem tento půst zvládala?

Abych se přiznala, první tři dny mi půst nedělal vůbec dobře. Byla jsem unavená, měla jsem problém se udržet na nohou, v práci se mi nepracovalo dobře, špatně jsem se soustředila. A také jsem po prvním jídle v devět večer měla obrovskou bolest hlavy. Což je úplně normální, protože takový půst je pro tělo obrovský šok. Nemáte celý den vodu, kafe a ani jiné věci, na které jste zvyklí. Mé jediné štěstí je, že nekouřím cigarety, protože jinak bych to nejspíše opravdu nezvládla.

Půst jsem držela poctivě prvních 8 dní. Od soboty do soboty (s vyjímkou jednoho polibku). Devátý den jsem si musela udělat pauzu. Bylo mi opravdu zle, byla jsem na všechny protivná, má menstruace se blížila, no prostě jsem to nezvládla. V pondělí a úterý jsem už půst opět držela. Měla jsem hlad (hodně!), ale už mi půst nedělal takový problém, jako první týden.

Nejhorší na tom půstu bylo vlastně to, že jsem měla hlad celý den, ale když už došlo na Iftar, nemohla jsem do sebe nic natlačit. Proto jsem jedla každý den pouze trošku polévky, trochu salátu a ovocný shake. Po 19 hodinách o hladu je váš žaludek tak malý a stlačený, že do něj víc opravdu nenarvete.

Dvanáctý den půstu jsem dostala menstruaci (o 7 dní dříve než jsem čekala! Očividně jsem si Ramadánem cyklus pěkně rozhodila), takže jsem se na pět dní vrátila k normálnímu režimu. Akorát jsem už nejedla tolik sladkostí, jako před Ramadánem. Začala jsem totiž díky tomuto půstu hubnout a chtěla jsem si novou váhu udržet.

Jak už jsem zmínila, menstruace trvala pět dní. A tak jsem se opět po pěti dnech v pondělí připojila ke svým kolegům. A vydržela jsem to. Další týden v kuse.

Další pondělí jsem ale měla volno a opalovala jsem se u kamarádky. A abych se na tom slunku neuškvařila a nedostala úpal, musela jsem dodržovat pitný režim. A den potom mě kamarád pozval na zmrzlinu. První točené zmrzlině tady v Londýně jsem prostě nemohla odolat. Ve středu jsem opět do půstu naskočila. A dokončila jsem ho až do soboty. Mám štěstí, protože občas to výjde tak, že se půst dodržuje jenom 29 dní, jako tomu bylo letos. I když ten jeden den navíc bych určitě zvládla. Není to tak těžké jak se zdá. Tělo si opravdu po nějaké době zvykne a pak už mu to ani nepříjde.

Zhodnocení na závěr
Z celkových 29 dní, jsem dodržovala půst poctivě celých 21 dní, což na poprvé rozhodně není špatné. Jsem na sebe opravdu pyšná, protože po třetím dni jsem se na to už chtěla vykašlat. Jak ale víte, ráda zkouším, co vydržím a tohle byla jedna taková "challenge". A také podpora pro mé přátele, kteří se mnou pracují a půst drželi taky.
V práci se o mě starali víc, než skvěle, když jsem jim řekla, že dodržuji půst, abych je podpořila. Každý den jsem měla svůj vlastní džus nebo shake, o kterých by se mi ani nezdálo. 

I když nejsem muslimka, jsem hrozně ráda, že jsem do tohoto půstu šla. Nelituji toho, je to výborná zkušenost do života a věřím, že mě to posílilo. Schválně si zkuste devatenáct hodin být bez jídla, bez pití a půl dne v práci.

A má to i jednu další výhodu - podařilo se mi zhubnout! První den Ramadánu (27.5.2017) jsem vážila okolo 59,3 - 59,6 kg, dnes (25.6.2017) vážím 56,8 kg. Ano vím, zhubnout za měsíc Ramadán pouze dvě a půl kg není zrovna moc, ale na druhou stranu si říkám, že je to lepší, než zhubnout deset kilo a pak je jojo efektem dostat zpátky :) Určitě mě to nakoplo dělat se svým tělem něco víc.

Z dnešního článku je to vše. Budu ráda, když mi do komentářů dáte vědět, jestli jste měli předtím o Ramadánu tušení a jestli byste do tohoto půstu šli taky :) 

Štítky: ,