Asi málo komu se podaří mít hned tři oslavy narozenin.
Minulou sobotu jsem slavila své 24. narozeniny, to číslo už pomalu přestává vypadat hezky :D Ale všichni mi říkají, že vypadám na 19 a 20, tak snad nekecají a opravdu tomu tak je. A nezahálela jsem, slavila jsem to hned třikrát. Jedna z oslav sice zrovna dvakrát dobře nedopadla, ale ke všemu se dostaneme.
Jak už jsem zmínila, narozeniny jsem měla v sobotu. Přijala jsem pár gratulací a odpoledne jsem šla do práce, kde sice všichni věděli, že mám narozeniny, ale nic moc jsem od nich neočekávala. Ale sotva jsem přišla do práce, dostala jsem od kluků z kuchyně menší dort a přání k narozeninám, které mi zazpívali i v Arabštině.
Popřáli mi i kolegové číšníci a pracovalo se dál. Jenomže po večeři za mnou přišla dvojice mých nejlepších kamarádů, jeden Egypťan a moje kamarádka, která je z poloviny Evropanka a z poloviny Arabka, a přinesli mi další (a taky větší) dort, který jsem od nich opravdu neočekávala. Takže jsem nakonec měla dorty dva, které jsem poctivě rozdělila na poloviny, které dostali kluci z kuchyně a druhé polovičky dortů zbyly pro nás číšníky :)
Po práci jsem odcházela šťastná a spokojená. Opravdu mi udělali všichni velkou radost. Tím ale můj den ještě neskončil. Slavila jsem totiž s již zmíněnou kamarádkou u ní doma. Byly jsme tam spolu a chystaly pohoštění pro nás dvě, když v tom přišel její přítel a přinesl mi asi tu největší kytici, kterou jsem kdy dostala.
Slavili jsme do půl páté ráno a domů jsem dorazila bohužel společensky unavena. Před oslavou jsem totiž nic moc nejedla a zmíněné pohoštění bylo pouze malé zobání, takže jsem v neděli ráno umírala. Musela jsem zavolat i do práce, že je mi nevolno a že nepříjdu. A to mě večer čekala oslava č.2.
Volno jsem tedy získala a svou "menší" kocovinku jsem se snažila vyležet. I můj spolubydlící/kolega/nejlepší kámoš mi říkal, že musím být večer na tu oslavu fit. Ještě k tomu, když ji pořádal pro mě on, nemohla jsem mu říct, že nikam nejdu a že zůstanu doma.
To, že jsem šla, byla bohužel velká chyba. Pohádala jsem se tam totiž s jeho ženuškou, která mě osočovala z toho, že jí ho chci přebrat. Což samozřejmě nemám v plánu, ale vysvětlovat to někomu chorobně žárlivému není zrovna jednoduché. Takže kromě zkaženého dne jsem měla zkaženou i oslavu.
Ale jak se říká "do třetice všeho dobrého" jsem měla v úterý ještě jednu oslavu, tentokrát s mými kamarádkami z Česka a manželem jedné z nich, jelikož měl narozeniny den po mně, takže jsme slavili spolu. A oslava to byla hodně vydařená. Objednali jsme si alko koktejly (ano, nepoučila jsem se :D ), nějaké předkrmy a hlavní jídlo.
A jako překvapení (které nám nechala manželka oslavence zařídit) byl dortík, na kterém jsme se o svíčku a svá přání museli s Ahmedem podělit.
Myslím, že jsme si to všichni pořádně užili. A taky mě ta oslava alespoň přinutila "zapomenout" na to, co se stalo v neděli na oslavě předchozí. Takže všem moc děkuji! :)
No a pokud se ptáte na dárky, tak určitě budu mít zase co recenzovat. Je na co se těšit! :)
Z dnešního článku je to ale vše. Budu se těšit u toho dalšího!
Lucie
Štítky: Diary, My Life
